Volba prezidenta
www.vira.cz/Texty/Clanky/O-novem-prezidentovi-rozhodlo-seminko.html
Legenda vypráví, že v malé vzdálené zemi museli jednoho dne zvolit nového prezidenta. A jako v podobných situacích tak i v této požádala Rada moudrých každou ves, aby navrhla svého kandidáta. Obyvatelé malé vesnice v nejvýchodnějším koutě země navrhli na post prezidenta Aldaiu, majitelku obchodu s látkami. Všichni jí důvěřovali pro její dobrý úsudek, schopnost naslouchat a čestnému jednání.
Zvolení kandidáti se měli shromáždit v paláci a vyslechnout z úst Rady moudrých požadavky ke splnění dané zkoušky, tedy i Aldaia se vydala na cestu do hlavního města. Členové Rady moudrých kandidáty přijali a jako je to zvykem při každé volbě prezidenta, seznámili je s důležitou zkouškou.
Úkol pro každého kandidáta...
Úkol se zdál tentokrát jednoduchý. Každému kandidátovi předají pytel se zvláštními semínky. Ty po návratu domů zasadí ve svých rodných vsích. Téměř celý rok budou pečovat o vzrůstající rostlinu a po uplynutí deseti měsíců se znovu sejdou v paláci. Komu se podaří vypěstovat nejkrásnější rostlinu, ten se stane novým prezidentem.
Aldaia semínka zasadila velmi opatrně. Vybrala pro rostlinku půdu bohatou a zalévala ji každý den jen potřebným množstvím dešťové vody. Také s rostlinou po mnoho hodin hovořila; avšak především jí naslouchala. Dny ubíhaly, ale rostlina navzdory veškeré péči nerašila ze země. Aldaia čekala a čekala - vyhlížela srdčité nebo řapíkaté lístky nebo alespoň rašící prvoklíček. Nic z toho však neviděla. Přes veškerou péči semínko ne a ne vyrašit.
Dokázala vnímat povinnost i přes neúspěch...
Pochybovala, zda je vhodné se vůbec znovu ukázat v paláci, když v zadaném úkolu neuspěla. Přesto však vnímala, že je její povinností přijít, i kdyby to mělo být jen gesto vděčnosti projevené všem sousedům, kteří ji vybrali jako nejlepší kandidátku.
Přišel duben a s ním i slavnostní den, kdy kandidáti ukážou své rostliny, které se jim podařilo vypěstovat. V paláci předvedli vybraní lidé rostliny s překrásnými květy, s širokými hebkými okvětními lístky žluté barvy a příjemné vůně. Členové Rady moudrých svolali kandidáty do velkého sálu a zahájili poslední ceremonii. Aldaia pozorovala rostliny ostatních mužů a žen a mlčela.
Výsledek jejího snažení přinesl ovoce
Podle legendy když ji míjel nejstarší člen Rady moudrých, podíval se jí do očí a nahlas pronesl:
„Už máme prezidentku. A vězte vy, které naše rozhodnutí překvapilo, že jsme vám téměř před rokem předali semínka, která v žádném případě nemohla vykvést. Někteří kandidáti se na dnešní ceremonii ani nedostavili a ti, kteří se dostavili, se nás všichni až na jednu osobu pokusili podvést, aby zakryli svůj neúspěch. Pouze jedna mladá žena měla odvahu přijít s prázdným květináčem a odhalit tak nejdůležitější vlastnost budoucího prezidenta – poctivost. Tato žena bude naším prezidentem.“
Žít s neúspěchem a něco se z něj naučit je známkou moudrosti.
Umím já z neúspěchů něco vytěžit zdravým způsobem?